Running After Forty

Běhání po čtyřicítce — úroveň B1, téma zdraví.

David started running last spring, a few months after his fortieth birthday.

David začal běhat loni na jaře, pár měsíců po svých čtyřicátých narozeninách.

At first, he couldn't run for more than five minutes without stopping.

Zpočátku nedokázal běžet déle než pět minut bez zastavení.

His legs hurt, his lungs burned, and he wanted to give up.

Nohy ho bolely, plíce pálily a chtěl to vzdát.

Instead of quitting, he downloaded a beginner's training plan.

Místo aby skončil, stáhl si tréninkový plán pro začátečníky.

The plan combined short runs with walking breaks.

Plán kombinoval krátké běhy s pauzami na chůzi.

Week by week, the running parts got longer and the walking parts shorter.

Týden po týdnu se běžecké úseky prodlužovaly a ty na chůzi zkracovaly.

After two months, he ran his first five kilometres without a break.

Po dvou měsících uběhl svých prvních pět kilometrů bez pauzy.

He felt proud, even though his time was nothing special.

Cítil se pyšný, i když jeho čas nebyl nic zvláštního.

Running also changed his mornings.

Běhání mu také změnilo rána.

He sleeps better, eats better, and has more energy at work.

Lépe spí, lépe jí a má v práci víc energie.

In October, he signed up for a ten-kilometre race in his town.

V říjnu se přihlásil na desetikilometrový závod ve svém městě.

He finished in the middle of the results, soaked and happy.

Doběhl uprostřed výsledků, promočený a šťastný.

The best runner, he says, is the one who didn't stay on the couch.

Nejlepší běžec, říká, je ten, kdo nezůstal na gauči.